Otázky a odpovědi
Náš výzkumný ústav je součástí reakce České republiky na průběh pandemie COVID-19, při které se prokázalo, že chybí uznávané odborné autority na úrovni státu, které by byly svou expertízou schopny v daném medicínském oboru řídit systémová opatření, komunikovat srozumitelně s veřejností a navrhovat opatření opřená o nejvýznamnější vědecké kapacity ve svém oboru. Současně s naším ústavem vznikají další 4 instituty zaměřené na obory kardiologie, virologie, onkologie a systémových rizik zdravotního systému. Všechny mají stejnou misi a poslání, a to vytvořit doposud chybějící článek v systému českého zdravotnictví sdružující přední odborníky v medicínských oborech zabývajících se onemocněními, které představují největší riziko pro naší populaci. Instituty zahrnují odborníky z předních českých vědeckých pracovišť, počínaje Univerzitou Karlovou, Institutem pro Klinickou a Experimentální Medicínu, Masarykovou univerzitou, Akademií věd a dalšími. Přečtěte si víc.
Neurologické poruchy jsou celosvětově nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí. Pomůžeme-li si tvrdými daty, můžeme konstatovat že od roku 1990 vzrostl počet úmrtí na některé z neurologických onemocnění celosvětově o 39 % a více jak 33 % světové populace aktuálně trpí některým z těchto onemocnění. V prostředí České republiky víme, že přibližně 30 % lidí trpících některou z forem demencí není vůbec diagnostikovaných. V posledních 5 letech také vzrostly náklady na léčbu u pacientů s Alzheimerem o více jak 32 % (a to jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny).
Obecně lze konstatovat, že neurologická onemocnění jsou na vzestupu a nastupují v čím dál nižším věku. Možnost předvídání rozvoje chorob, jejich včasná diagnostika, adekvátní péče a odpovídající kvalita a kapacita zdravotních i sociálních služeb je klíčem k tomu, abychom měli my a naši blízcí co nejpříjemnější stáří. V tomto je neurologický výzkum naprosto nepostradatelný.
Ústav zapojuje vědce z předních výzkumných institutů v rámci ČR i ze zahraničí, kteří se výzkumu dlouhodobě věnují a mají celosvětově uznávané výsledky. Konkrétním výčtem onemocnění lze jmenovat především:
- Alzheimerova choroba
- Parkinsonova choroba
- Dětská obrna
- Demence
- Autismus
- Epilepsie
Budeme-li se ptát, co na konkrétních onemocnění se bude zkoumat, tak obecně jde u všech o:
- Určení faktorů (externích, genetických, aj.) přímo podněcujících nebo podporujících vznik onemocnění
- Včasné odhalení nemoci v tzv. prodromálním stádiu – tzn. schopnost určit u člověka, že v určitém časovém horizontu u něj tato choroba může s významnou pravděpodobností propuknout. Může předpovídat v řádu let i dekád, studuje množství parametrů a charakteristik a je velmi důležitá pro nastavení včasných preventivních opatření, které nástup nemoci mohou oddálit
- Včasnou a přesnou diagnostiku – čím dříve je nemoc diagnostikována tím dříve může být zahájena léčba
- Vývoj nových metod léčby včetně personalizované medicíny – to je metoda léčby vytvořená přímo na míru daného pacienta. V té se zohledňuje unikátní profil každého pacienta, který zahrnuje jeho genetický profil, klinickou a léčebnou historii a další množství informací.
Vnímáme, že téma využívání AI je v posledních letech čím dál častěji skloňováno v různých pádech a souvislostech. Faktem však je, že moderní firmy a technologie využívají tyto „učící se“ algoritmy již několik let, protože se fakticky jedná o program, který dokáže analyzovat velké množství dat a z těchto analýz potom přenášet a aplikovat výsledky a závěry na obdobné případy. Jedná se však o programy, které stále kontroluje a jehož závěry koriguje člověk.
Naše výzkumné aktivity zahrnují využití i vývoj vlastních řešení AI. Přínosem jsou zejména v oblastech diagnostiky – např. analýzy zobrazovacích dat z MRI, CT. Zde jsou generována data v řádu gigabytů a detail nebo obrazová souvislost v rozměru několika nezřetelných pixelů, která by jinak unikla oku zkušeného radiologa, je s využitím AI zachycena a diagnóza tak přesně a včasně stanovena.
Technologie AI je také nezbytná pro personalizovanou medicínu, kde je zapotřebí podrobná analýza genetické informace konkrétního jedince a dalších medicínských dat. Jen tak je možné sestavit konkrétní léčbu, která bude u daného člověka mít maximální efekt a minimální vedlejší účinky. Vzhledem k rozmanitosti genetické výbavy lidské populace je tvorba tzv. léčby „na klíč“ velmi náročná na zpracování vstupních dat, proto je také nazývána „precizní medicína“. Jedná se o nastupující moderní způsob léčby, který přinese pacientům daleko větší komfort a úspěšnost léčby. Představte si injekci nebo pilulku, která bude vyrobená přesně pro Vaše tělo, jeho aktuální kondici a konkrétní průběh nemoci ve Vašem organismu.
Krom již výše uvedených výzkumných aktivit, které se dříve nebo později propíšou do klinické praxe a dostanou přímo k pacientům, budeme na tomto webovém portálu zveřejňovat zajímavé informace z klinického výzkumu a současně i příležitosti pro zapojení do rozmanitých výzkumných projektů a klinických studií. Jako zájemce o zapojení do výzkumných projektů se můžete přihlásit zde.
Aktuálně spolupracujeme s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace, která pro Jihomoravský kraj připravuje projekt Informačního portálu pro zdravotnictví a sociální služby, Cílem je využít moderních technologií pro zprostředkování validovaných informací, doporučení, programů prevence a příležitostí léčby a moderních terapií široké veřejnosti. Správným propojením informací o prevenci, včasné diagnóze, možnostech home-care a telemedicíny můžeme veřejnosti výrazně zjednodušit a zrychlit přístup k těmto službám a novým příležitostem. Celý komplex těchto opatření by měl v dlouhodobé perspektivě vést ke zkvalitnění zdravotních služeb poskytovaných v rámci Jihomoravského kraje.